Tak znáte to. Ty plány. Jak vždycky tak krásně vyjdou.
Znáte se s mým psem? Jmenuje se Zuzana. A je děsně empatická. Je empatická natolik, že se rozhodla mě zabavit opravdu slušně natolik, abych nemusela myslet na nic vedlejšího, než je ona sama.
Možná se se mnou pejskaři, jenž sdílí své lože se svým čtyřnohým miláčkem shodnou, možná ne. Ale pes vás dokáže probudit už jen tím, že na vás civí zhruba několik centimetrů od obličeje. A to takovým způsobem, že ani nemrkne a vykouká vám celý spánek.
Naivně jsem si myslela, že se chce prostě jenom přitulit. Ale ne. Probudila mě takto asi třikrát, než začala ta pravá zábava. Ve 3:45 ráno.
Od této chvíle jsem neměla nárok na spánek a ta malá chuděra jakbysmet. Blila jak amina. Nemám absolutně tušení z čeho. Každopádně hodně lidmi doporučované živočišné uhlí je taky pěkná blbost. Už jste někdy viděli blít psa takovou černotu? Bylo to jako z horroru.
Řekněme, že Zuzanka je díky svému apetitu, který se vyznačuje rychlým a nepříliš kousavým způsobem žraní, zvyklá sem tam hodit šavli. Tohle se ale nepodobalo žádné. V půl 10 jsme dorazili do Vetcentra na Stodůlkách. Mimochodem, jaký máte názor na tuto kliniku? Čekali jsme hodinu, protože o víkendu tam jsou jen dva doktoři!
Z na první pohled banálního zvracení jsme vyfasovali kapačku na 4 hodiny a krevní testy. Vysloužila jsem si rovněž od toho malého poblijóna i pěknej šlic na nose, když se oháněla zubama při píchaní antibiotik injekcemi. Zítra nás čeká ještě jedno kolečko a sono na játra. Držte nám tedy palce!
Chudinka malinká na kapačce:(
Tal Foxy

Žádné komentáře:
Okomentovat